♥ Spřátelíme?

NAPIŠTE MI DO KOMENTŮ KOHO JSEM SI ZAPOMNĚLA HODIT DO SB, KOMU JSEM NEUDĚLALA DIPLOMEK A OD KOHO JSEM SI DIPLOMEK NEZVEŘEJNILA X) (NARKÓZA LEZE NA MOZEK)

Ach, ta škola! - ZÁŘÍ (1/?)

22. září 2010 v 15:39 | Nikke Otaku Sayame-neechan
Ohaoyu :) Omlouvám se "za delší pauzu" ale nějak nám blbl počítač :/ Nakonec to bylo zaprášená grafická karta :D Už mám novou a tak jsem začala psát :D
No.. Pokoušela jsem se o humor, ale jelikož já jsem spíš "úmrtní" typ, že bych všechny nejradši zabila, tak to moc poznat nepůjde :D No... pěkné čtení :D



6:30 ráno
Budík na mobilu mě budí mou oblíbenou písničkou už po šesté. Otráveně nahmatám mobil na nočním stolku, něco zmáčknu a ruku stáhnu. Opět se ponořím do světa snů, ovšem ne na moc dlouho.
Když mě mobil v 6:50 budí už po desáté už to nevydržím a unaveně si sednu na postel. Chňapnu po mobilu, vypnu budík a protřu si oči. Když dostatečně vidím i na malá písmenka podívám se na mobil, kolikátého dneska je.
"Září… prvního září…" zamumlám si a položím mobil na noční stolek.
Odkryji ze sebe peřinu a vstanu. Cestou do obýváku se ještě zastavím u nástěnného kalendáře. Když se i tam přesvědčím, že dnes je ten den, kdy začíná deseti měsíční teror, jenom si unaveně zívnu a jdu dál.
V obýváku si vezmu oblečení, nachystané už z předešlého dne, a sednu si na sedačku. Na konferenčním stolku nahmatám ovladač a pustím si televizi. Začnu se převlíkat.
Když mám na sobě tričko a kalhoty mám u kolen, začne mi zvonit mobil. Rozběhnu se do mého pokoje a kalhoty si mezitím snažím natáhnout k pasu. Když jsem dva metry před postelí s nočním stolkem, šlápnu si na nohavici a padám k zemi. Dopadnu těsně před postel. Naštvaně nahmatám rukou mobil na stolku, cosi zmáčknu a přiložím si ho k uchu.
"BUDÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍČÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉK!!!" ozval se z mobilu strašlivý křik a při mém "štěstí" jsem hovor měla ještě na reproduktoru.
Otřeseně jsem si oddálila mobil od ucha a začala jsem zkoušet, jestli ještě slyším.
"Jsi tam?" ozvalo se pochvíli z mobilu.
Naštvaně jsem vypnula reproduktor a přiložila si mobil k uchu.
"Jo jsem!" křikla jsme do mobilu.
"Nemusíš tak křičet…" ozvalo se z druhé strany.
"Tak já křičím, jo?!"
"Jo." Uslyšela jsem z mobilu jemné hihňání, "Poslyš Nioru, nechceš se sejít?"
"A to jako kdy Nayuky?! Jako kdyby nestačilo to, že jsem se málem zabila, že jsem díky tobě málem ohluchla a ještě mě chceš někam tahat! Za půl hodiny před mým domem. Dřív mě odsud nevytáhneš." A s mírným zavrčením jsem hovor ukončila. Hodila jsem mobil na postel a snažila se nějak se postavit. Netrvalo dlouho a vyhoupla jsem se na nohy. Natáhnu si kalhoty, chňapnu mobil a odpochoduji zpět do obýváku. Sednu si na gauč, vezmu ze stolku sluchátka, strčím jedem konec do mobilu a druhý si dám do uší a poslouchám.

7:05 ráno

*zvonek*
"Tak sakra jsi tam?!"
*bouchání na dveře*
S trhnutím vyskočím z gauče, odhodím mobil i se sluchátky na stolek a běžím ke dveřím. V rychlosti je otevřu a dostanu pěstí
přímo do nosu.
"Jej, chybička…" Nayuky rozpačitě stojí před dveřmi.
"Tak chybička, jo?" naštvaně si jí sjedu pohledem, "Říkala jsem až za půl hodiny!"
"Vždyť jo." Ukáže mi mobil, "7:05. Jestli si nepospíšíš, nestihneme přijít včas do školy."
"Tak tam se zrovna nehrnu…" zamumlám a zabouchnu dveře.
Naštvaně jdu do koupelny, kde se učešu a zamířím si to do pokoje. Vezmu si tašku přes rameno, naházím do ní bloček, dvě propisky, papuče, peněženku a rychle běžím ještě do obýváku, kde vypnu televizi, vezmu mobil se sluchátky a běžím ke dveřím. Otevřu je, hodím tašku Nayuky a hledám boty.
"Zkus tu třetí poličku…" řekne Nayuky svou inteligentní radu a ukáže na třetí poličku od botníku.
"Nejsem blbá…" zamumlám a šáhnu do třetí poličky, odkud vytáhnu boty.
Rychle se obuji , čapnu klíče a zamknu. Vezmu si od Nayuky svou tašku a jdeme směr teror.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CakenQa CakenQa | Web | 25. září 2010 v 12:54 | Reagovat

dobrý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Veškerý obsah tohoto webu je přísně chráněn autorským zákonem. Přísný zákaz kopírování.
© Nikke-chan